Teslův transformátor
Co to je, z čeho se skládá, a jak funfuje Teslův transffomrátor:
Teslův transformátor je vysokofrekvenční vzduchový transformátor sloužící ke
generování velmi vysokého napětí. Jeho vynálezcem býl chorvatský fyzik Nikola
Tesla, který jej vynálezl,pomime jíného, nakoncí 19. stiletí. Skláda se z primární cívky tvořící
pár závitu tlustého drátu a sekundární civky, která je tvorena velkým počtem
závitu tenkého drátu navinuteho v jedné vrstvě. Obě tyto civky jsou umístěne
ve společné ose.Teslův transformátor je napájený napětím až 15kV, nejlepším zdrojem
tohoto nápětí je neonový transfomátor používaný k napájení neonových světelných reklam.
K primární cívce je připojen kondenzátor C a společně s ním tvoří rezonanční
obvod(dále jen jako RO), který má svůj rezonanční kmitočet.Taky sekundární cívka společně s mezi
závitovou kapacitou Cs´ tvoři RO. Oba RO můsí být naladěny na stejný rezonanční
kmitočet, aby při přenosu energie mezi ními docházelo k co nejmenším ztrátam. Mezi závitová kapacita
sekundární cívky je však až příliš mála,
a výsledný kmitočet RO by tak býl příliš velký. Proto musíme přidát
přídavnou kapacitu, kterou tvoří tzv. vybijecí elektrodá Cs prípojena k neuzemněnemů vývodu
sekundární cívky.
Po připojení napájecího napětí se přez primární vinuti začne nabíjet kondenzátor C (obr.1).
V určitem okamžiku(překročení elektrické pevností vzduchu) dojde ke vzníku el. oblouku
v jíškříšti, čimž dojde k připojení kondenzátoru C k primárnímu vinutí transformátoru.
Kondenzátor se začné vybijet a tento vybijecí proud vybudí v okolí
civky mag. pole. Pak se kondenzátor vybije. Magnetické pole v primárním vinuti transformátoru
následovně vytvoří na koncích vinuti nápětí které začne opět nabíjet kondenzátor(obr.3)
Vzniknou tzv. tlumené kmity(obr.4). Tímto vznikle střídavné magnetické pole indukuje do
sekundárního vínutí vf napětí. Po zániku tlumených kmitu dojde i k zaniknutí
výboje v jískříští. Celý tenhle process se pak opakuje znova. V okamžíku vzníku výboje dojde rovněž k zkratování zdroje. Omezit
zkratový proud můžeme jen předřazením odporu, ale dojde rovněž k omezení výstupního
výkonu. Vznikle vysokofrekvenční napětí má naprosto odlišné vlastnosti. Uplatňuje se
zde tzv. skin efekt, což znamená, že se proud šíří pouze povrchem vodiče. Tohle
napětí nekope, a nemůže např. zasáhnout vnitřní organy, ale při dostatečném výkonu
dokaže zbůsobit nehezké popáleniny.
Funkce Teslova transformátorů:
Obr.4 tlumené kmity:

Klasický Teslův transformátor
Zde je dálší možné zapojení Teslova transformátorů. Jeho princip funkce zustává naprosto stejný:

Zdroj
Začnem s jeho popisem z leva do prava. Jako první je vn zdroj. Nejlepší k napajeni
by bylo použí něco takového:

Je to neonový transformátor, už jsem to na začátku uváděl, ktery se v normálním
světě používá k napájení světelné neonové reklamy, a je k těmto účelům
jako stvořený. Pochybují ale že by jste to dokazali zas tak jednoduše sehnat. Kupovat se to
moc navyplatí, jeho cena se nepohybuje pod 5000Kč,-. Ale snad by se dálo něco takoého
vyhlídnout na odlehlem místě a ...to ale přece dělat nebudem, dostali bychom se do potíží se
zákonem, a to snad nikdo nechce! Tady už musími každý prít se svým vlastním řešenim.
Buď si navinout trafo samotnemů, použít jích více a spojít je seriově, použít násobič(je tu malý proud) atd...
Možností je tu oparvdu dosela dost.
Jiskřiště
Jako dálší v zapojení je jiskřiště. Existují dva druhy obyčejné(stacionarní-nepohyblivé),
a rotující(nebo točivé). Statické jiskřiště, to jsou dva vodiče s nějakým zakončenim(např. kuličky),
a upevněné na izolantu.

Musí být od sebe dostatečně vzdálené, aby se mazi nimi nevytvoříl trvala jískra(oblouk),
ale ne zas příliš daleko, aby k tomu jískření někdy mohlo dojit. Je to řešení pro menší výkony.
Pro vetší výkon se použijé jískřiště rotáčního. Na hřídel motoru je izolovaně nasazen vodivý
kotouč s několika páry elektrod. Na konstrukci, ke které je připevněn motor,
jsou připevněny další dvě elektrody. Ty jsou umístěny tak,
že při určitém natočení hřídele je příslušný pár elektrod na kotouči naproti nim,
čímž mezi nimi přeskocí jiskry a na okamžik se tak spojí cívka s kondenzátorem.
Vzdálenost mezi elektrodami má být co nejmenší. Důležité je zajistit přiblížení
elektrod ve správnou chvíli, což je při střídavém napájení ve chvíli,
kdy je okamžité napětí sítě nejvyšší.

Jiskřiště májí velkou přednost pro použíti k velkým výkonum. Májí ale i řadu nevýhod:
-jsou docela hlučná
-opalování elektrod
-nutnost napajení vysokým napětím
-jsou náročná na použitý kondenzátor
-ionizáce vzduchu(v jeho blízkosti dochází k ionizácí vzduchu, tim dochází ke
snižení el. pevnosti vzdušného prostředí, a hrozí to, že se zapálí trvalý el.oblouk
-vzniká široké spektrum rušení
Kondenzátor
Jako další tu rozeberem kondenzátor. Bohužel se dost takový kondenzátor sháni.
Podle vlastností našeho transformátoru se taky bude lišít i kapacita použivanáho
kondenzátoru. Může se pohybovat od 500p až k 50n. Tyto kapacity nejsou ani problem, problemem
je napětí na které kondenzátor musí být. Prodavané kondenzátory, ktere se občas
vidi v běžných prodejnach, se nehodi. Jednak kondenzátorem musime doládit rezonanční
kmitočet RO na primarní strane, různým spojovaním více kondenzátoru(už jsme si vysvětlily proč).
Asi těžko by jsme neustale převijely cívky. Druhou přičinou je to že ty kondiky nejsou
určeny k použiti v impulzních obvodech. Pár mi jích taky už skoncilo jako kousky papíru
po celé místností. Jejích dialektrik neni tak kvalitní, jako v kondenzátorech jež
jsou k tomu určené. Napřed se dost zahřívají, a pak buď dojde k jejích prurazu, nebo
se rovnou rozlítnou. Můžeme je použít tehdy pokud jích zapojíme více najednou,
aby se proud a napěti v nich rozložilo. Takový kondenzátor se taky dá udělat
docela jednoduše samotnemu, např. ze skleněné nebo PET láhve. Tá se obalí alobalem, který bude tvořít
jednu elektrodu, a do ní se nalije ještě slaná voda tvořící druhou elektrodu.

Dálší možnosti je udělat si svitkový kondenzátor.
Na to se použíjí pásy alobalu prokládané vhodnou fólií. Můžem taky použít skleněnou nebo umělohmotnou desku
ke ktére se přiloží ze strán dvě ploché elektrody.

Cívky
Nasledujícím prvkem céleho zapojení je samotný Teslův transformátor, skaldajíci se ze dvou vinití(to je ale překvapive).
Prirarní civka může mít kolmý, plochý nebo konusový tvár. Každý má svě výhody i nevýhody.
Kolmý se může zdat asi jako nejrozumější, ale opak je pravdou. Konstrukčně sice jde o jejjednodušší primární cívku ale chvili po uvedení
do činností mezi hornim závitem a toroidem(vybijecí elektrodou) nebo nejbližším bodem sekundární sívky dojde k preskočeni
obluoku. Plochá cívka je druhou jednoduchou variantou, ale vyzáří opravdu hodně
energie zbytečně do prostoru, ale hodi se pro transformátory které vytvaří opravdu
velké napětí. Nad posledním závitem se navic umisťuje ještě jedna uzemněna smyčka z neizolovaného
drátu, která svede k zemi případný úder "blesků". Konstrukčně nejnaročnější je
konusový tvar cívky, což je asi jediná jeho nevýhoda. Eleminuje všechny nevýhody
předchozích konstrukci cívek. Samotnou cívku pak činí pár závitu tlustého drátu.
Na tloušťce drátu docela záleží. Výbijí se přez nej kondenzátor, aředsav te si co je to za šupu
když se téměř zkratuje kondenzátor nabitý na vysovký napětí. Vodíč je dost námáhaný
jelikož jím proteká dost velký proud, a čím větší bude tento proud tím i větší
něpětí se bude indukovát v sekundární cívce. Nepočitejete s tím že by to
bylo tak do nekonečka. Kondenzátor se přece nabije jen na určitý konečný náboj.
Sekundarní cívka se vine v jedné vrstvě tenkým vodičem. Její výrobě je třeba věnovat
hodně úsilí. Jednotlivé závity je třeba klást těsně vedle sebe
a v žádném případě se nesmí křížit. Na vinutí je vhodné použít nový nepoužitý
vodič. Starší použitý vodič může mít popraskanou izolaci a není zrovna rovný.
Hotovou cívku je dobré nalakovat izolačním lakem na plošné spoje.
U menších cívek se obvykle jako kostra používá PVC trubka.
Pro velké sekundáry se používá kostra složená z dřevěných nebo plastových dílů.

Toroid
Poslední součastí je toroid neboli vybijecí elektroda. Zde nejsou žádna
omezení kladena na vaší fantazii. Můžete použít kus plechu vystříženeho
do požadováného tvarů, kus drátu, jehlu, tenisak obalený alobalam atd.

Nemyslete si že jsem tu probral všechná možná řešení. Uvedl jsem všechy základní věci, které je
zapotřebi vědět o problematice Teslova transformátorů. Všechno ostatní je na vašem rozumu a fantazii.
Teď, když už známe zapojení a funkcí Teslova transformátorů, můžeme zapojení
rozdělit na Tesluv transformátor(sekundarní a primarní vinuti,toroid, a kondenzátor),a
budicí část(vše ostatní v zapojení).