Detektor radarových signálů

Detekuje nejen radarové signály, ale i všechný ostatni signály, které zasahují do spektra výšších frekvencí.

Popis:
Obvod je schopen zachytit signály s kmitočtem od 50MHz až do 500GHz! V zapojení se nepoužívají žádne drahé součástky z oboru VF techniky. Všechny jsem je nášel ve svých šuplikových zásobach. Jsou zde popsana dvě zapojení. Jediný rozdil je tén, že složitější zapojení má navíc výkonový zesilovač, který na svem výstupu budí malý reproduktor. Ten jednodušší tento zesilovač nemá, a na jeho výstupu je piezoelektrický měnič.

1.Jednodušší zapojení.

První operační zesilovač IO1a pracuje jako převodník I/U. Druhý operační zesilovač, obsažený v pouzdře obvodů MAA1458, zesiluje výstupní signál z IO1a pro buzení piezoelektrického měniče. Potenciometr R5 nastavuje mez sepnutí IO1b. Tu je třeba nastavit tak, aby obvod "spustil" již při šumu pozadí - pak mez sepnuti mirně zhoršíme. Rezistory R3 a R4 s kondemzátorem C3 slouží k vztvoření středu napajecího napětí. K dosažení lepší citlivosti detektoru je možné tyto součástky vynechat a použít k napájení dvě devětívoltovky. V tomto uspořádání se pak bod spojení obou baterií připojí do bodu, kde se ve schématu stýkají R3,R4 a C3. K napájení v autě mužeme použít pálubní síť. Jako "přenosové vedení", které snímá elektrickou i magnetickou složku dopadajících signálů, je používán vstupní kondenzátor C1. I když tento obvod má velmi malou jakost Q(je tedy širokopásmový), může být jeho charakteristika dále optimalizována pro požadovaný kmitočet nastavením délky přívodu.


Při konstrukcí je třeba počítat s tím, že detektor musí být vestavěn do nekovového pouzdra, aby nebyl omezován přístup vysokofrekvenčního signálu, nebo pokud ho chceme stínit tak nějakým zajístíme, aby se signal dostal nějakým "vlnovodem" ke kondenzátoru C1. Je zapotřebi ještě zajístit, aby zpětnou vazbu zajišťoval pouze R1. Protože zesílení detektoru je velmi značné, mohla by nežáduocí zpětná vazba způsobít trvalé oscilace vstupního obvodů(namísto zákmitů, doznívajících s časem). Kdyby vznikly potíže s nežadoucí zpětnou vazbou, mohlo by pomocí zapojít malý kondenzátor(4,7 až 10n) paralelně k rezistoru R4, prípadně 200 až 500mik.F paralelně k vývodum baterie. Pokud by jsme chtěli upravit indikační výstupní kmitočet, můžem toho docílit změnou R1(s udánými hodnutami je tento kmitočet 400 až 600Hz). Vhodnější než desku s plošnými spojí je použít konstrukci typů "vrabčí hnízdo".Je to předevšim kvůli zamezení parazitním kapacitam, a opět kvůli nežadoucím zpětným vazbam, které tim by vzníkaly.Konstrukci je nutné udělat taky mechanický stabilní. Z vlastní zkušeností můžu říct že nejlepěí bude použít kousek neodleptáného plošného spoje, a celá plocha folie se použíje jako zem. Na tu se pak pomocí plošných kondenzátoru, a součástek zapojených na zem se celé zapojení připevní. Bylo by možné celou tuto samonosnou konstrukcí spevnít tim, že ji zalejem voskem nebo nějakým lepidlem. Proto taky, aby nevzníkaly dálší nežadoucí vazby, je dobré umístít akustický měnič co nejdále od C1. Detektor by měl pracovat správně ihned po sestavení. Po připojení napájecího napětí by mel být slyšet šum pozadí. Pak nastavíme potenciometrem prah spínaní tak, aby přijímané signaly byly těsmě nad šumam pozadí. K ověření jeho funkčnost budem potřebovát nějaký zdroj vf signálu. Nejběžnější, a který máme všichni po ruce je mobil. Detektor v mém případě na telefon perfektně reagival ze vzdálenosti víc než 4 metrů i přez silné cihlové zdi. Dalším takovým zdrojem by mohla být třeba mikrovlnka.

2.Zapojení se zesilovačem.
Zapojení je v pricipu identické s předešlím, ale na rozdíl od něho obsahuje ještě navíc zesilovač.

Potenciometrem R2 se nastavuje prah spuštění detektoru, a R5 nastavuje hlasitost.